Gi O´Connor
Commando 3.
Počet príspevkov : 16
Join date : 05.04.2013
 |  Predmet: Georgia O´Connor Pi apríl 05, 2013 12:38 pm | |
|  „Jmenuji se Georgia, ale všichni mi říkají Gi. No, všichni…
Viděla jsem své rodiče v kaluži vlastní krve, jejich nehybná, chladná těla, prázdné, mrtvolně bezduché oči.. Viděla jsem všechny své proměněné přátele.. Viděla jsem lidi zabíjet lidi a sama mám ruce od krve…
Nemám naději, nevěřím v lepší svět, nemám už ani víru, ale mám člověka, za kterého budu bojovat, a kvůli kterému budu žít! Mám svého anděla..“ 
Jméno a příjmení: Georgia O´Connor
Přezdívka: Gi
Klan: Gi pochází z obyčejné rodiny
Místo narození: Skotsko
Současný pobyt: Stronghold
Rank: Commando
Pohlaví: Žena
Narozena: 27.7.
Věk: 24 let
Výška: 168 cm
Váha: 58 kg
Krevní skupina: AB-
VZHLED
Rozdrbané, okopané tenisky, roztrhané džíny, obyčejné tričko, vytahaná mikina. Kdo by v téhle malé, nenápadné holce hledal Commandera?
Gi má černé, dlouhé, věčně neupravené vlasy a velké, vážně smutné, šedomodrozelené oči. Nikdy si nepřišla hezká, nikdy se o to ani nesnažila, spíš se snažila splynout, zapadnout mezi všechny ty prázdné tváře. Se svým stylem si nikdy velkou hlavu nedělala a nedělá si jí dodnes, většinou je jí totiž stejně jedno, co si o ní lidi myslí.
Málokdy se usmívá, většiou jen v přítomnosti svého bratra Jacka, ve valné většině se ale tváří vážně, bezbarvě, kamenně, skoro až chladně.
V Gi a Jackovi by také asi jen málokdo hledal sourozence, protože zatím co veselý, pozitivní Jack je velmi podobný jejich matce, Gi zdědila všechny atributy svého otce, dokonce i jeho maličkou, přísnou vrásku mezi očima.
Jinak je Gi poměrně hubená a poměrně malá, na svůj věk moc nevypadá, spíš by se hodila tak na 16-17 let. Má aristokraticky řezanou, jemnou tvář, rovný nos a dominantní oči s přímým výrazem. Je až nepřirozeně bledá, skoro vypadá nezdravě bílá.
Jedinou zajímavostí na Giině těle je tetování v podobě havrana, který je na přechodu břicha a boku a míří k jejímu srdci. Havran znázorňuje právě jejího bratra.
CHARAKTER
Být normální v nenormálním světě, je nemožné. I Gi propadla tomu všeobecnému moru a změnila se. Dříve bývala velmi veselá, bezstarostná, milá a usměvavá, tak trochu naivní dívka, která si malovala růžovou budoucnost, hrála si na  dospělou a užívala si života..
Tedy až do té doby, než viděla své rodiče mrtvé, kulkou ze zbraně, kterou držel její malý, milovaný bráška. Už tehdy se ptala Boha, co udělali, že se muselo stát zrovna tohle.. Jenže postupem času zjistila, že žádný Bůh neexistuje.
Tím, co Gi zažila, se zkrátka utvrdila v tom, že naděje už dávno vyhasla. Ano, Gi nevěří vůbec v nic, nevěří naději, že se svět vyléčí, ani že se stane nějaký zázrak, nebo pomůže onen zmiňovaný Bůh. Nemá víru v nic lepšího, a kdyby záleželo pouze na ní, nejspíš by už ukončila své trápení, jenže je tu ještě někdo, kvůli komu dýchá.
Ano, malý Jack..
Když ho tenkrát viděla, jeho zděšením zkřivenou tvář, nedůvěřivé oči, jak se na ní dívali, uvědomila si, že je pořád ještě tak malý a naivní, tak zranitelný a bezbranný, že jej zkrátka musí chránit před vším zlým! Nikoho jiného, kromě ní, už neměl.
To díky němu se tenkrát nezhroutila, jak původně chtěla, ale držela se ze všech sil, snažila se mu dát jistotu a bezpečí, třeba že byla jen malá, slabá holka. To právě kvůli Jackovi se z naivní holčičky stal protřelý zabiják.
Kvůli bolesti, kterou zažila, se úplně odřízla od lidí. Tváří se bezbarvě, mluví bezbarvě, chová se bezbarvě. Nechce mít nic s nikým společného, aby už nikdy nikoho neztratila. Svým způsobem působí arogantně, protože většinu lidí přehlíží a celkově nikdy moc nemluví. Většinou působí zamyšleně, nebo otráveně, snaží se být pro ostatní nedostupná, či dokonce snobská, jen aby jí dali pokoj. Nezajímá se o názor ostatních, nebere jejich poznámky, nenechá se urazit, nedovolí si nechat se vyprovokovat.. Svým způsobem je i docela sobecká, protože je cokoli schopna obětovat za Jackovo bezpečí. Klidně by se nechala sežrat, kdyby to jeho zachránilo… vlastně celkově všechno, co dělá, to proč bojuje, je kvůli němu… To on má víru, on věří v úsvit, a jestli je nutné, aby byl její anděl šťastný, bude ona stínem, který „uklidí“ vše, co by mu bránilo v rozletu.
V Jackově přítomnosti se také objevují záblesky její staré povahy, poměrně často se usmívá, vesele mluví, snaží se mu vždy ukázat, že na nic není sám a jak moc ho miluje. Vyvinula si téměř panickou hrůzu z toho, že se mu něco stane a tak ho neustále kontroluje a dohlíží na něj.
Na druhou stranu, pokud se jedná o nějaké nebezpečí, které by mu snad mohlo hrozit, je extrémně přísná a netolerantní, co řekne, co se stane, kdyby měla Jacka přivázat k topení.
OBLÍBENÉ A NEOBLÍBENÉ
Oblíbené:
Je poměrně těžké říci, co máte rádi ve světě, kde byste měli být rádi za vlastní život, ale přestože Gi svůj život nebere jako velkou výhru, najdou se věci, které má ráda.  Samozřejmě, kromě Jacka, je to jasně modré nebe a příroda, která jí tak chybí z dětských let, která strávila na venkově. Někdy by prostě chtěla utéct a utíkat a utíkat, dokud by vyčerpáním necítila ten pocit svobody, který kdysi dávno mívala, a který od té osudné noci nezažila.
Oblíbenou věcí a zároveň obrovským zlozvykem, jsou u Gi cigarety. Nekouří moc, ale přece jen není to věc, které by se vzdala, jakýsi přebytek z jejích „samostatně dospělých“ let. Před Jackem to ale úzkostlivě skrývá a nikdy by mu nedovolila s tím začínat.
Jinak miluje společné chvíle s Jackem. Snaží se vždy vymyslet něco, co budou společně dělat, aby alespoň na chvíli zapomněl na život, který vedou.
Neoblíbené:
Tak kromě myšlenek, které ji neustále obtěžují a vzpomínek, které by nejraději vymazala, se moc věcí, které by Gi vyloženě vadily, asi nenajde. Nemá ráda zbytečně moc řečí a taky nerada sama mluví o své minulosti. Co ji spíš děsí, než vyloženě štve, jsou Jackovi neustálé „skvělé nápady“, protože ve většině případů je ráda, že ten „skvělý nápad“ vůbec přežil!
Je docela nenáročný typ, spí, kde se jí řekne, jí, co se jí řekne, dělá, co se jí řekne. Nedělá problémy, nemá to zkrátka zapotřebí..
SCHOPNOSTI
Gi vychází z toho, co se naučila jako mladá, a co musela dopilovat po převratu.
Snad díky viru v jejím těle, kterému ovšem nepropadla, došlo u Gi k extrémnímu zvýšení její výdrže. Stejně jako její bratr, i její výdrž je extrémně vysoko, daleko za normální lidskou hodnotou. Tato schopnost skrývá snášení obrovského množství ran, možnost běhat neskutečně dlouhé tratě bez zastávek, jako jakousi imunitu vůči krvi zombie. Ne, že by na ní vůbec neúčinkovala, ale Gi by musela být pokousána mnohonásobně krát za sebou v krátkém časovém rozmezí, aby její tělo přestalo odporovat. 
Hlavní výhodou je skvělá fyzička, otec ji jako malou nutil závodně plavat a běhat, což se odráží na jejím současném stavu poměrně dobře. Má výdrž a umí nakládat se svou energií. Nezahálí a stále na sobě pracuje.
Hlavními přednostmi Gi jsou ale trpělivost a preciznost. Dokáže vyčkávat celé hodiny nehybně na vhodný okamžik, koncentrovat se na něj a dotáhnout konce bez jediné chyby. Pracuje vždy tiše a nenápadně, snad právě proto téměř nepoužívá pistole, ale jen svou daleko tišší kuši a katanu, popřípadě nůž. Naštěstí pro ni má skvělý zrak a přesnou mušku. Nic ale nebylo zadarmo a svůj styl musela vybrousit dlouhými, neúnavnými tréninky. Přece jen, používat katanu se nenaučíte za jedno odpoledne…
Je poměrně inteligentní, vždy všechno předem promýšlí, nikdy se nevrhá do problému bez rozmyslu. Nikdy nedává najevo city, odpouští si zbytečné poznámky a veškerou energii soustředí na boj. Dokáže pozorovat své okolí s nebývalou přesností a najít sebemenší detaily. Díky tomu je také skvělým stopařem. Velkou výhodou je také její sebeovládání, nikdy nepanikaří a vždy uvažuje až s děsivě chladnou racionalizací. Pokud se tedy nejedná o Jacka…
HISTORIE
Bylo něco po třetí hodině ranní, když se nemocnicí v malém skotském  městečku ozval křik prvorozené holčičky mladého, manželského páru. Správně, byla to právě malá Gi, s bledě růžovou barvou a malých chomáčkem černých vlásků na hlavě, kdo se poprvé díval na svět. Šťastní rodiče své milované miminko zahrnovali láskou už od dětství a ona jim to s chutí vracela.
Vyrůstala na venkově, mezi loukami a lesy, pod věčně modrou oblohou a byla šťastná. Veselá, vtipná holčička neměla nouzi o kamarády, neustále někde pobíhala a smála se, jak to u malého děcka má být.
Táhlo jí na deset, když jí rozpačití rodiče museli vysvětlit, že v maminčině bříšku roste její sourozenec. Samozřejmě jí nikdo nevysvětloval, že miminko bylo neplánované, jenže co se s tím dalo dělat, že? Gi by to stejně nezajímalo, protože se na novou sestřičku, o čemž byla skálopevně přesvědčená, opravdu těšila. Jistě, především proto, aby jí mohla oblékat do svých oblečků a hrát si s ní coby panenkou, ale to bylo snad také normální.
Jenže den po jejích desátých narozeninách se místo malé sestřičky narodil malý bráška. Gi byla tenkrát s otcem v porodnici a trochu podezřele zírala na malý, růžový uzlíček, který sladce spal ve své postýlce, když se Jack probudil, zvedl k ní své trávově zelené oči a usmál se bezzubou pusinkou. Právě tehdy Gi zcela bezelstně prohlásila, že je krásný jako anděl, odkud později vznikla i Jackova přezdívka. Gi byla na svého nového brášku patřičně hrdá a všude se s ním chlubila.
Všechny také překvapilo, s jakou láskou a zaujetím se o prcka stará. Celé hodiny seděla u jeho postýlky, kostrbatě mu četla pohádky, hrála divadlo s jeho plyšáky nebo zpívala dětské ukolébavky. Snad už tehdy se projevil její ochranářský cit vůči němu, který se za dlouhé roky, kdy spolu vyrůstali, jen stupňoval.
Malý Anděl rostl, batolil se, pomalu chodil, až začal běhat. Samozřejmě, že nejčastěji běhal za Gi, rodina se často smála, že je takový její ocásek. Ráno ji vyprovázel z domu do školy a odpoledne netrpělivě vyhlížel z verandy, kdy už se vrátí. Gi to nikdy nevadilo, bavilo ji hrát si s ním, foukala mu bubliny, které miloval, nebo mu ukazovala okolí domu. Úměrně s jeho výškou se taky zkracovala jeho přezdívka, až se z Anděla stal prostě A-chan. To už ale Gi směřovala střemhlav do puberty..
Rodiče nikdy nebyly přísní, ale měli jisté priority, které se Gi úplně nezamlouvali – otec ji nutil vehementně sportovat, matka zase pořádně se učit.. a jí nebavilo ani jedno. Je však zvláštní, že o dost mladší brácha jí nikdy bavit nepřestal. Zato školu sem tam zatáhla, kurt plavání vynechala, schovávala se mezi stohy slámy a snila o životě…
Maturitu zvládla celkem obstojně, a protože si přišla opravdu dospělá, přemluvila rodiče a přestěhovala se do bytu ke svým novým spolužačkám. Začala chodit na vysokou školu a studovat na detektiva. Byl to, podle ní, nový, vzrušující život bez rodičovské kontroly. Přišli úlety, první kocovina, první kluci a celoživotní zlozvyk kouření. Sem tam rodiče navštívila, ale většinou jezdila jen na svátky.
Dodnes si vyčítá, že tehdy doma nebyla..
Zrovna si balila tašku, chystala se za rodinou, když si v televizi všimla kostela, který stál uprostřed jejich vesnice. Zpozorněla. Ve vesnici jsou nevysvětlitelné nepokoje – viděla hořící budovy, utíkající lidi, křik, strach a chaos. Zapomněla na svou tašku,popadla klíčky od auta a vyběhla z bytu..
Nikdy nezapomene na všechny ty známé, strachem zkroucené tváře lidí utíkající  opačným směrem, než jela. Jejich dům naštěstí neshořel, ale byl poničený a zvláštním způsobem tichý. Musela přelézt celou hordu starých krámů, ve kterých poznávala maminčiny sváteční židle a tátův pracovní stůl, bázlivě se ptala ticha, jestli tam někdo je.
A pak..
Jack! Roztáhla rty v úlevném úsměvu, který jí v zápětí zamrzl na rtech. Tohle nemůže být její bráška. Natáhla k němu ruku, chtěla něco říct, ale jeho prázdné oči se podivně zakalily a on tátovu zbraň obrátil proti sobě. Snad instinkt zavelel zabránit mu v tom…
Když se probudil, oddychla si. Dávno už pochopila, co se stalo, viděla oba rodiče..
Objal ji a ona pochopila, že už nikdy nedovolí, aby musel udělat něco takového..
Tenkrát měla štěstí, že jí nějaký člověk po cestě poradil, aby zkusili najít Stronghold, že tam snad jsou nějací přeživší.. měli prostě štěstí!
Teprve až tam se Gi naučila všemu, co dnes umí. Učila se neoblomně, s neuvěřitelnou odolností, protože někdo musel Jacka chránit…
Právě teď nemá jediný cíl, nevěří v záchranu, ale protože svého bratra miluje, donutí svět se změnit, aby on mohl žít ve šťastném světě… on má naději a ona bude vždycky bojovat za jeho sny… za to je ochotna obětovat naprosto cokoliv…
VYBAVENÍ Jak již bylo řečeno, Gi vlastní:
Ps: Omlouvám se za velikost písma, nemám brýle a nevidím ty extrémně malý písmenka xDDD | |
|
